Stezky

Cesta Lesa

Lesní stezka vinoucí se pod korunami modří, olší a vrb vás dovede až k Pavilonu evoluce. Odpočinout si můžete v lesním altánu nad rybníkem, odkud je zajímavá vyhlídka např. na ostrovy lemurů. Mezi stromy na břehu rybníka převládá olše lepkavá, která spolu se starými jedinci vrby jívy zpevňuje břehy a stíní části vodní hladiny. Na březích rybníků roste také naše největší vrba - vrba bílá, která může dorůst do výšky až 30 metrů a dožít se až 100 let. Vrby jsou využívány v košíkářství a také ke zpevnění břehů vodních toků. Nápadným stromem odlišujícím se v porostu listnáčů je modřín opadavý, který je mezi jehličnany nejodolnějším druhem vůči znečištění ovzduší.

Cesta vody

Vydejte se na procházku podél vodotečí, mokřadů, lesních tůní a rybníků. Nahlédněte do domova vodních a bahenních rostlin, které se zde vyskytují. Vodní hladinu tůněk hojně pokrývá okřehek menší, na hladině plovoucí lístky o velikosti 1,5-5 milimetrů. Ojediněle se mohou vyskytnout i játrovky, zelené výtrusné rostliny příbuzné mechům. Můžete zde vidět tzv. terofyty neboli jednoleté rostliny s krátkým životním cyklem, jež přežívají nepříznivé životní podmínky v podobě semen. V příznivých podmínkách tyto druhy velmi rychle vyklíčí a rozrůstají se do okolí. Dřevěná lávka vás převede přes jižní rybník na vyvýšenou vyhlídku, která nabízí příjemný prostor pro relaxaci. Ptačí a Sluneční louka zase potěší nejmenší návštěvníky hracími a odpočinkovými prvky.

Cesta stínů 

V horkém létě najdete útočiště před sluncem na Cestě stínu. Terén je svažitý, ale bezpečně jej zdoláte pomocí dřevěných povalových chodníků. Cesta stínu nabízí atraktivní prostředí podmáčených strží s tůněmi, které poskytují útočiště volně žijícím plazům a obojživelníkům. Je zde visutá lávka dlouhá 27 metrů. Pohled z ní je neméně zajímavý. Stezce dominuje buk lesní, který byl v minulosti v ostravské krajině nejrozšířenější dřevinou. Dorůstá do výšky 35-40 metrů a v příznivých podmínkách se může dožít až 400 let. Bylinné patro zde zastupují různé lesní byliny a traviny jako kyčelnice cibulkonosná, ostřice chlupatá, tuřice třeslicovitá, pšeníčko rozkladité nebo kostřava obrovská. Rostou zde také druhy ze Severní Ameriky (např. turan kanadský nebo zlatobýl obrovský).

Mokřady

Unikátní naučná stezka o obojživelnících a pro obojživelníky vznikla v roce 2015 na doposud nevyužívaném území na konci rybniční sítě. Na místě bylo vytvořeno několik mokřadních ploch, jimiž návštěvníci procházejí po dřevěném povalovém chodníku. Součástí přírodní expozice je také altán, kde si mohou lidé odpočinout, případně se ukrýt před deštěm. Nachází se zde i naučná mýtina s informačními panely prezentující význam mokřadů a nutnost ochrany těchto biologicky velmi cenných území. Po deštných pralesích a korálových útesech jde o biotopy s největší biologickou aktivitou a rozmanitostí. Jsou útočištěm mnoha druhů živočichů a rostlin. Nejnápadnější součástí celého prostoru jsou modely našich obojživelníků a plazů v nadživotní velikosti (skokan, rosnička, ropucha, čolek, mlok, ještěrka, užovka a slepýš). Děti i dospělí si tak mohou tyto živočichy dobře prohlédnout. Pro mnohé z nás zůstávají tajemnými a někdy méně oblíbenými tvory. Cílem expozice je přiblížit veřejnosti život těchto živočichů, jejich význam v přírodě a přispět tak k vytvoření pozitivního postoje k nim. Mokřady se nacházejí pod výběhem afrických kopytníků v bezprostřední blízkosti zastávky safari expresu.

Expozice

Bonsaje a ornamentální stromy

Bambusy a okrasné trávy

V okolí expozice pandy červené a restaurace Saola naleznete husté bambusové porosty podobně jako v expozicích rostlin dálného východu. Bambus je souhrnný název pro několik rodů stálezelených dřevnatých trav. Největší dorůstají výšky až 10 metrů, a jiné jsou rekordmany mezi rostlinami v rychlosti růstu – dokážou vyrůst až o 100 cm za den. Tenké kopinaté listy s krátkými řapíky na prodloužených stopkách (bambus nemá větve), vyrůstají z jejich dutých stonků. Na stanoviště jsou poměrně nenáročné a naše podmínky snáší okolo třiceti druhů. Sazenice se sázejí na jaře a na podzim, do jam s dobrou drenáží, protože nesnášejí trvale mokré stanoviště, hlavně v zimě. Pro dobrý růst potřebují dostatek dusíku. Silné mrazy někdy rostliny mohou poškodit, na jaře však většinou obrazí. Mohou být použity jako dřevo pro různé technologické účely nebo také jako potravina. Obsahují převážně bílkoviny a sacharidy. V zoologické zahradě je využíváme jako krmnou rostlinu pro pandu červenou. V areálu rostou zástupci rodu Phyllostachys, Sasa, Pseudosasa, Indocalamus, Hibanobambusa, Pleioblastus či Semiarundinana. Okrasné trávy rostou na celé ploše zoo. Můžeme zde najít pestrý sortiment druhů a jejich kultivarů. Patří mezi ně hlavně lesknice čínská (Miscanthus sinensis), ostřice (Carex), kostřavy (Festuca), molínie (Molinia) a mnoho dalších.

Dřeviny pro skalkové záhony

Zakrslé jehličnany jsou v naší zoo součástí některých venkovních expozic. S největším počtem těchto zajímavých a velmi krásných druhů rostlin se můžete setkat u expozic Čitván a Tanganika nebo u restaurace Saola. V menších skupinkách pak u voliéry Papua, expozice papoušků a v botanické expozici Vápencové partie. Jsou to dlouhověké dřeviny, které nepodléhají během roku výraznějším vizuálním změnám a díky tomu je můžeme obdivovat nejen během vegetačního období, ale především v zimě. Jehličí opadává na podzim jen některým druhům, například domácímu modřínu opadavému (Larix decidua) nebo tisovci dvouřadému (Taxodium distichum). Naopak u zakrslých kultivarů smrku obecného (Picea abies) a smrku pichlavého (Picea pungens) zůstává jejich vzhled stejný bez ohledu na počasí. Mezi těmito drobnými dřevinami nalezneme kromě klasických roubovaných jedinců také tzv. čarodějníky. Je to chomáčovitá nebo metlovitá znetvořenina na stromech a keřích, která je tvořena hustěji nahloučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání olistění (jehlic).

Rododendrony

V areálu ostravské zoo roste přes 7500 exemplářů rododendronů a azalek. Jedná se tak o největší kolekci těchto vřesovištních rostlin v České republice i na Slovensku. Najdete zde asi 400 druhů a kultivarů. Rostliny pocházejí z celé Evropy, především však z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích. Porosty rododendronů a azalek lemují hlavní návštěvnickou trasu, ale jsou i na botanických stezkách či v expozicích některých zvířat. Nejvíce rododendronů roste v Rododendron parku, který byl otevřen v roce 2015 v sousedství velkého přírodního výběhu Čitván. Má rozlohu asi 2 hektary. Rododendrony jsou nepřehlédnutelné nejen záplavou velkých květů, ale také jejich barevností. Květy mohou být čiště bílé, narůžovělé, žluté, ale také nachově červené či temně fialové.